její moc pěkný básně

7. května 2009 v 20:13
Nevěř tomu kdo říká miluji tě!! Ale tomu kdo v slzách říká :,,Miluj mě!"







Své srdce věnuji Tobě,

stejně jako tys věnoval své mně.

Milovat Tě budu stejně,

jako růže miluje své lístky,

stejně jako květinář miluje své kytky.

Znamenáš pro mě vše,

můžu žít beze všeho,

ale nepřežila bych bez tvé lásky.

Proto prosím neopouštěj mě!!

A obejmi mě!!

At vím, že pro tebe stále ještě něco znamenám.

Miluji!! Miluji Tebe .... a nikdy nepřestanu!!







Chci být tvým dnem,

chci chci být tvým snem,

co se Ti v noci zdá,

když v posteli ležíš zcela sám.

I když nesmím být s tebou,

můžu Ti aspon dobrou noc dát,

a doufat,

že o mně bude se Ti zdát.

Sice nevíš, že ráda Tě mám,

a tak ani tvou lásku nepoznám.

Ale spokojit s tímto se musím,

štastný život nám souzen nebyl,

tak jen přát štěstí Ti zkusím,

když osud naši lásku nepodpořil.

Miluji Tě! Ale říct Ti to nesmím ...

tak tu sama sedím,

a své city ve verších vyjádřit se snažím.

Sbohem ,,my lowe"!










Na obloze hvězdy září,

a úsměv na mé tváři připomíná...

jak je mi krásně.

Sedíš vedle mě a věříš,

že miluji Tě,

stejně jako miluješ Ty mě.

Netušíš jak moc pro mě znamenáš,

za nemožné to pokládáš....

Tajně věříš, doufáš v to....

Snad se dočkáš má lásko!













Je noc .....

na nebi svítí hvězdy,

a já vzpomínám

na ty krásné chvíle prožité s tebou..

Kdy sme se na ty hvězdy dívali spolu,

ruku v ruce,

všechno nám bylo jedno.

Nebe i hvězdy zůstali stejné...

ale naše city ne.

Opustil si mě i mé srdce.....

už není cesty zpět.










Tolik mi scházíš lásko má,

Jak můžeme být pár,

když nejsme dva?

Chybíš mi tu,

strašně moc,

myslím na tebe každou noc.

Den bez tebe,

je jako slunce bez nebe.

Vrat se ke mně,

miluji Tě!!










Dala bych Ti něco,

co nedala bych každému.

Dala bych Ti něco,

co vede někdy k vážnému.

Dala bych Ti něco svého,

co udeří do srdce tvého.

Miluji Tě a ty to víš,

mou lásku nikdy neztratíš.
















Lásku mou na dosah máš,

tak proč s tím nic neděláš?

Miluji Tě,

a ty to víš...

city své skrýt se snažíš.

Jak mám vědět zda mne miluješ,

když náklonost svou neopětuješ?

Tak přestaň hrát to divadlo,

kroužíš kolem mě jak nad mapou kyvadlo.

Řekni:

I LOWE YOU

or

I HATE YOU

Řekni mi cokoliv...

hlavně už promluv!!







Ležím, sedím, směji se a brečím.

Chci Tě obejmout,

chci Tě hýčkat.

Chci být s tebou,

chci Tě líbat.

Proč jen nemůžu být s tebou?

Proč sis našel jinou?

Proč jen láska existuje?

Trápí mě a deprimuje...

Byla bych radši kdyby nebyla.

Kdybych ji nezažila.

Vykládáš mi jak moc ji miluješ...

a nevíš jak moc mi tím ubližuješ.

Přestaň prosím, nech mě žít.

Běž si za ní a nech mě jít.

Snad i já budu štastná..

tak jako TY, budu milovaná.










Chci vedle tebe usínat

a ráno se probouzet.

Chci Tě něžně líbat

a za ruku se s tebou držet.

Chci být s tebou každičkej den,

nechci aby to skončilo jako ten sen...

co se mi včera zdál.

U mého okna jsi stál,

píseň krásnou jsi mi zpíval,

lehký vánek k tomu hrál

a kapelník na kytaru hrál.

Byl to ten nejkrásnější den mého života,

závistivý kluk se v křoví chichotá.

Měsíc září, hvězdy s ním...

o téhle chvíli už odmala sním.

Když jsme se políbili,

věrnost a lásku si slíbili,

já se probudila a říkala si :

že nádherný pocit jsem zažila.

Chtěla bych ho zažít znovu!!

A to s tebou, o úplňku, srpu, novu.

Hlavně, že mě budeš milovat...

A věrně po mém boku stát.










Srdce ve své dlani mám,

a ono pomalu umírá.

Proč?

Proč jen s tím nikdo nic nedělá?

Dala jsem Ti své srdce,

ale tys ho zranil.

Odhodil do dálky

a na dvě půlky zlomil.

Teď se mi chceš omlouvat?

Ted se chceš odprosit?

Nemusíš mě přemlouvat,

nemůžu Ti odpustit.













Jsi moje láska,

jsi moje sázka.

Jsi na bílým koni princ,

miluji Tě, miluji Tě,

čím-dál-tím víc.

Na tom se nic nezmění,

mé city k tobě se nemění.

Ať si každý říká co chce,

já však budu poslouchat své srdce.

Já ti už pravdu musím říct,

že miluji Tě víc než kdy dřív.

I když nám štěstí nepřeje

a my spolu teď nemůžeme být,

mám tě ráda a to ti chci říct.

Vím, možná je teď už pozdě,

já však doufat budu dál,

že víš jak moc ráda tě mám.

Jen díky tobě mám ještě smysl žít,

zůstat, a na tomhle světě být.

Tvoje oči jsou jako dvě studánky,

krásný průzračný, jako dva korálky.

Kdykoli-v se do nich zahledím,

svět kolkolem nevnímám,

Tvé oči jsou pro mě v té chvíli vším,

a o ostatní se nezajímám.

Ty ani nevíš jako moc tě miluju,

že z lásky k tobě po po zdech srdce maluju.

Rudé, velké a uvnitř tvé jméno,

amorovým šípem je už dávno zasaženo.

Snad jednou pochopíš jak velké city k tobě chovám,

a to všechno co teď čteš

.............................................

že není jen pouho-pouhý klam













Bloumá sama ulicí

a její srdce krvácí.

To protože ho bodl nůž,

ostrý, rychlý.... jako kuš.

S nožem také chladná zrada,

nepomůžou,

ani vlídná slova kamaráda.

Co oči nevidí,

to srdce nebolí.

........................................

ona však viděla

a do srdce zabodla,

dvě velké rány.

Žila v domění,

že ji miluje.

Bolelo to víc než dokáže si kdo představit,

říkala, brečela, nechtěla se zastavit.

Nikdo jí nic nechtěl vysvětlit,

tak strašně dlouhou dobu žila v přeludu,
















Oči tvé kříšťálem září,

A úsměv na tvé tváři …

Jen pro tvé oči Země kolem Slunce se točí,

Jen pro tvé oči sníh padá po úbočí.

Pro tvé oči mrzlo by v létě …

To se nedá popsat v jedné větě.

Průzračná voda,

Měsíční svit.

Všeho je pro tvé oči škoda,

Jsou jako sluneční třpyt.

Važ si těch očí,

Jen pro ně dýchám!!

Když se otočíš,

uvidíš,

Jak moc ráda je mám.







Ruku svou Ti podám

Můj příteli.

Víru a odvahu Ti dodám,

Neb křičíš smutkem chvílemi.

Odpusť mi mé hříchy prosím,

Očistit svou duši zkouším..

Jsi ten nejlepší člověk na světě,

Pro tvou vnitřní krásu jdou andělé do nebe.

Zůstaň tím, kým jseš,

Protože jen tak, nejkrásnější zůstaneš.

Byl jsi se mnou v dobrém i ve zlém,

Úplně jako manželé :D

Stejně, já s tebou zůstanu,

A kdykoliv Ti pomůžu.

Když nejhůř bude Ti,

Neb něco zlého potká Tě.

Na mou lásku vzpomeň si,

A ta zahřeje Tě.










Milacku, nase laska bude vecna..po tvych neznych rtech je lacna.Plamen jez zahriva me srdce den ode dne sili, nad mou hlavou ladne tanci vily.Lezimv trave a myslim na tebe muj svete...kolem me samou laskou vsechno kvete.Jsi memu nitru tak blizko a zaroven takovej kus...litam si asi moc nizko ja vidim na tobe jen samy plus.Ty jsi muj sen, ty provazis me celym mym dnem. Ja dnes za tebou chtela jit, tak moc jsi mi schazel. Vsichni ptali se mne proc ja z oslavy chtela odejit...ne neptej se byla to pekna svizel. Co cekalo me za dvermi tveho pokoje? Jen bolest, strasti a smutek.Kdo vedel, ze ona tam s tebou je?....a tak zradne laskuje.Me ublizil si vic nez dost, sorry ale bylo toho na me trochu moc. Pryc Odchazim, ve svem srdci i tak prazdnotu nachazim.Ztratila jsem....ztratila od sve euforie klic. Jsem nula jsem nicka, co ceka na tvuj navrat....chtit te polibit-uz nikdy vickrat!Miluju, miluji jen tebe.....kvuli tobe pada muj plac z nebe.Kape a prsi, na zem dopada...Duvera je nizsi,chaba navnada.Asi jsem moc nalehala, asi jsem moc tlacila...ja chtela jen trochu nehy. Do tve zeme citu vsak ona vkrocila!Mas vsak malo mista>srdce sve rozdavas...kazde pobehlice s osudem si pohravas.Jsi jen ubohej devkar a ja krava co te rada ma....ted utapim se v pohledu rudy krve co na zem dopada.







Miláčku, tvý hebký tělo mi schází.

Miláčku, hořkej smutek do srdce vchází.

Tvý rty tak sladce chutnají,

neokusit se nedají.

Polib mě ještě jednou prosím,

za bolest jež v sobě nosím.

Obejmi mě a drž mě kolem pasu,

naposled chci zažít tu krásu.

Vysleč mě a pevně mě chyť,

spolu nám jde přeci vždycky všechno líp.

Toužím zas ochutnat tvou kůži,

voňavou a jemnou jak růži.

Nenech mě dál už čekat,nechceš-li mě pak v světě hledat.

 


Komentáře

1 KaMuShKa | Web | 7. května 2009 v 20:15 | Reagovat

Ježiš to je moje..ale ty básničky jsou nějak dohromady :-O :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama