Smutný :'-(

10. prosince 2010 v 20:06




                                                                                                                                                 Venku už se začalo rozednívat,ranní rosa se stále a vytrvale držela na listech.Slunce se pomalu,ale přece jen vyhupovalo na oblohu.Vítr už jen vál,jako by byl unavený z toho večného lítání.Mhla pohlcovala celý výhled,ale to ho učinilo zajímavějším.
Seděla u okna a pozovala krásný východ slunce,věděla že je poslední.Byla za to ráda,nesmírně ráda.Doufala že je to její poslední den,poslední úsvit.Jen poslouchala ticho,ticho,uslyší ještě někdy něco jiného? Neměla sílu pokračovat,bylo toho na ní moc.Nikdy by si nemyslela že by jí došli síly,ale právě se stalo.V posledním týdnu,jako by se jí zhroutil celý svět,každičká věc na které usilovně pracovala se rozbořila jako domeček z karet.Nevěřila že by měla odvahu to udělat,ale všechno bylo jinak a i tato věc se zdála jiná.Cítila jen prázdnotu...jen prázdnotu.Její vnitří hlas ji dodával síly,vždycky mu věřila,nic jiného neměla,tak proč by neměla teď.!?
Udělej to,vykašli se na ten zkurvenej život! Nemáš pro co žít! Tak to udělej! Měla strach...tak silný že se ani nemohla nadechnout.Nemůžu...Udělej to ! Dělej,na co čekáš? O jednu míň nebo víc?Záleží na tom?
Vzala do rozechvělé ruky nůž.Ležel nehybně vedle ní několik hodin.Byl ledový,až se při dotyku zachvěla.Vzala ho opatrně do ruky.Musí si pospíšit,než jí dojdou síly.Zavřela oči a přitiskla nůž na levé zápěstí a jedním hlubokým říznutím přeťala žílu.Nesmírná bolest která nastala jí v tom nedokázala zábránit,pokračovala.A teď když byly obě zápěstí v potocích krve si oddechla a položila nůž na postel.Neměla síly stát a tak se usadila za ním.Tělo se jí chvělo.Dýchala pomalu,s každým okamžikem jí unikal život,jen z takových malých ranek na zápěstí.Cítila jak z jejího zápěstí proudí krev,nebolelo ji to,nebolelo jí už nic,vůbec nic.Zavřela oči,usínala,pomalu ale jistě opouštěla náš svět...
Tak moc chtěla být šťasná,dát světu najevo že to zvládne,že to pro ni není nic těžkého.Chtěla světu dokázat že na to má,že ona není slabá.Neuměla to,neuměla být šťasná...Jen jeden dobrý přítel by jí byl pomohl,jen jedna nápomocná ruka,ale svět jako by jí nevnímal.Na světě nebyla nic,jen tváří v davu,bezvýznamná,byla nic...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama